Včeličky, Zvoneček, 1. 10. 2005

Jak se líbaj princezny aneb na návštěvě v knihovně

Už jsme se nemohli dočkat pondělního dopoledne a využít tak pozvání do Městské knihovny v Horažďovicích.

Čekali tam na nás dřevění kamarádi, které důvěrně známe z divadélka Rolničky. Jak už to bývá, přivítal nás Kašpárek a provázel celým hádankovým dopolednem. Vlk nás přesvědčoval, že je pejsek, Červené Karkulce jsme snad dobře poradili. Malou obavu jsme měli z čerta – nejen že na nás rozsypal blechy, ale jeho vodička herečka s ním předváděla pěkné kousky, úplně stejné jako s ježibabou. Budulínek s liškou počítali hrášek, přišla se na nás podívat i liščata. Šípková Růženka se píchla o trn z puketu růží a vysvobodili ji dva zdatní kluci. Však Péťa s Pepčou dostali kus dortu ze svatební hostiny.

A zazvonil zvonec, pohádky je konec. Pochovali jsme si loutky (až na ježibabu – té nikdo nedůvěřoval) a odcházeli do našeho království.