Petr Pučelík, Klatovský deník, 5. 10. 2005

Důležité je dostat pravou knížku v pravý čas

Na křest pohádkového stromu přijela do Horažďovic známá česká spisovatelka Martina Drijverová.

Říká se, že děti knihy příliš nezajímají. Je to stále pravda?

„Vůbec to není tak tragické. Naopak, zjišťuji, že děti čtou víc než před deseti lety. Už nejsou tak obluzené počítačem a objevují, že kniha jim přináší něco nového. Teď mám z malých dětí radost.“

A co starší děti?

„U starších zjišťuji, že mají vyhraněný vkus a že už si umějí vybrat. Přibývá dětí, které čtou a ubývá těch, kterým říkám programoví nečtenáři.“

To jsou kteří?

„To jsou děti, které si v první a druhé třídě znenávidí čtení. Těch ale kvapem ubývá. Jezdím na besedy do knihoven po celé republice a všude mně knihovníci říkají, že dětských čtenářů přibývá.““

Takže knihy mají budoucnost!

(Smích.) „Určitě.“

Knižní nabídka je dost nepřehledná, mohou se v ní děti vůbec orientovat?

„Důležité je, aby se v ní orientovali rodiče, protože děti samy si zpočátku nevybírají. Tady by více měly pomoci televize a rozhlas a upozorňovat na knihy, které vycházejí a pro jakou věkovou kategorii. A také knihkupci by měli být fundovaní, aby mohli poradit. Aby se jednou z dítěte stal velký čtenář, musí pravou knížku dostat v pravý čas. Když desetiletý kluk dostane do ruky Robinsona, tak se zpravidla chytí víc, než když dostane Pyšnou princeznu.“

Od jakého věku by se měl malý človíček začít seznamovat s knížkou?

„Určitě už od dvou let. Podstatné je, aby četli i rodiče, protože tak se knížka stává pro dítě normální součástí jeho života. V rodině, ve které dětem čtou každý večer, nemůže vyrůst nečtenář.“