Malých vesnických knihoven funguje na Klatovsku ještě téměř osmdesát, úbytek čtenářů však nepřežila knihovna v Prášilech

Jednou z mála fungujících služeb, mnohdy jedinou, zůstává v malých vesnicích knihovna. I když čtenářů stále ubývá, zajišťují knihovny v Klatovech, Horažďovicích a Sušici v rámci tzv. regionálních služeb knihy pro sedmdesát osm místních neprofesionálních knihoven. Možnost půjčit si knížku tak mají lidé například v Habarticích, Komušíně nebo Ostružně.

„Knihovnu chceme v každém případě udržet. Každý rok přispíváme na nákup knih, platíme knihovnici a snažíme se, aby bylo v knihovně kulturní prostředí, které by odpovídalo její funkci. Čtenářů sice není tolik, kolik bychom si představovali, ale stále jsou tady děti, které si půjčují povinnou školní četbu, máme i stálé čtenáře,“ popsala důvody, proč obec podporuje vlastní knihovnu, starostka Myslíva Marie Pícková. Podle metodičky regionálního oddělení Městské knihovny Horažďovice Miluše Leškové je za klesajícím počtem čtenářů na vesnicích úbytek obyvatel i skutečnost, že děti, které jezdí do města do školy, si potřebné knihy často vypůjčí tam. „Nicméně i na vesnicích se knihy stále půjčují, čtenáři mají v knihovnách také možnost přístupu na internet,“ doplnila Lešková. „Služby místních knihoven využívají často starší lidé, kteří tak nemusejí jezdit do města. Ale výhodou může být i to, že některé knihy, na které by čtenář u nás ve městě musel čekat, jsou v souboru pro místní knihovnu k dispozici hned,“ dodala Marie Halířová z Městské knihovny Klatovy.

Klatovská knihovna zajišťuje služby pro devět profesionálních knihoven, například ve Švihově, Plánici nebo Nýrsku, a šestatřicet neprofesionálních. Pro zásobované knihovny má tzv. středisková knihovna v Klatovech knižní fond zhruba padesáti tisíc knih, který je nezávislý na vlastním knižním fondu Městské knihovny Klatovy. „Malé knihovny zásobujeme takzvanými výměnnými soubory podle toho, jaké knížky si kde objednají. Podle požadavku dané knihovny jí vyměňujeme knížky většinou dvakrát třikrát ročně, někde i častěji. Většinou se ozvou, když mají čtenáři knížky přečtené, a my jim připravíme nový soubor,“ popsala zásobování malých vesnických knihoven Halířová.

Ne všude se ovšem daří knihovnu udržet. „Knihovnu jsme bohužel museli k 31. lednu letošního roku zrušit. Zájem neustále klesal, v poslední době chodili do knihovny už jen čtyři lidé, takže nemělo smysl ji vést,“ řekl Deníku starosta Prášil Libor Pospíšil.