Anna Kolářová, Čtenář, 6. 2. 2012

Den pro dětskou knihu očima ...

V sobotu 27. listopadu jsem byl v Horažďovicích. Není to žádné velkoměsto, ale hned při vstupu do místního kulturního domu jsem se podivil, jak to tady žije. Spočítal jsem (matematiku opravdu ovládám, učila mě ji sama sv. Barbora), že dnešní Den pro dětskou knihu  navštívilo 689 lidí – ať už to byli děti, rodiče, ortodoxní knihomolové nebo dospělí, kteří naštěstí nikdy nezapomněli, jaké je to být dětmi.

Na začátku jsem si poslechl zpívající Cvrčky. Ne, žádný spolek entomologů není spolupořadatelem této akce; soubor zpívajících, tancujících a hrajících menších dětí z místní hudebky se jmenuje Cvrčci. Jejich jména jsem si samozřejmě zapsal, budu na ně o Vánocích obzvlášť myslet. Následovalo slavnostní zahájení vedoucí knihovny paní Šimonovou a starostou města panem Zrůbkem. Já jsem ale netrpělivě čekal na jedenáctou hodinu, kdy se na pódiu měl objevit jeden z hlavních taháků celého dne – scénické čtení divadla Minor. Jejich představení bylo naprosto úžasné – nebýt Ježíšek, určitě bych chtěl být někým z knížky Pachatelé dobrých skutků: Duchaři od Miloše Kratochvíla, kterou četli nebo Klofáci, které společně s Milošem Kratochvílem, Milanem Starým a Adamem Dlouhým pokřtili.

Když potlesk utichl, uvědomil jsem si, proč jsem vlastně tady – musím sehnat dárky! Celou polední přestávku jsem tedy strávil poletováním mezi stánky knihkupců a nakladatelství (Albatros, Anagram, Egmont, JUMPee, Mladá fronta, Moon & Light,  Thovt) a autorů – spisovatelů a ilustrátorů (kteří mi knížky rovnou podepsali): pro Aničku knížku od Petry Braunové, pro Lucku novou Saxánku od Ivony Březinové, pro Lojzu knížku o mně (Ježíš a jeho příběh) od Martiny Drijverové, pro staršího Ivana pověsti od Ondřeje Fibicha, pro Katku něco od Miloše Kratochvíla a Anetce, Martině a Lídě do pokoje obrázky od Vojty Otčenáška, Honzy Volfa a Markéty Vydrové.

Houslistky a flétnistky ze ZUŠ byly stejně šikovné jako jejich mladši kolegové. Ani představení knížek spisovatelek Braunové a Březinové nezklamalo. Já se však nemohl dočkat druhé velké události –  představení Andělíček Toníček souboru Buchty a Loutky. Vypadalo to přesně jako u nás v nebi, jen naše anděly nikdo zezadu nevodí. Musím ale říci, že tohle divadlo bylo opravdu zábavné, povedené a neotřelé. Po mohutném potlesku (tak mohutném, jak to jen dětské ručičky zvládaly) následovaly soutěže na téma příběhů od Václava Čtvrtka a vyhodnocení soutěží Fotoúlovky, Sbírej samolepky a Čtvrtkování, které probíhaly celý rok. Jejich vítězové mají rovněž čestné místo v mém vánočním seznamu.

Dříve než se všichni návštěvníci přesunuli Zvonkovým průvodem na náměstí na rozsvícení vánočního stromu (kterého jsem se nezúčastnil příčinou nenadálé nebeské pohotovosti), se konalo Škatulení – dražba umělecky zhotovených “škatulí”, jejíž výtěžek (spolu s dobrovolným vstupným) šel na konto Rodinky Chanovice. Pro potřebné se tedy vybralo celkem 21 513 Kč. Jsem rád, že horažďovičtí pomohli tam, kam někdy ani má moc nesahá.

A abych nezapomněl (jak bych mohl, když mi to paní Šimonová neustále trpělivě našeptávala) – celá akce by nemohla vzniknout bez podpory místních sponzorů a především Ministerstva kultury ČR, bez jehož dotačního programu Knihovna 21. století by nemohl fungovat celý projekt Děti a čtení, který touto a mnoha dalšími akcemi utužuje vztah dětí ke knihám.

 JEŽÍŠEK