Petra Braunová, www, 5. 9. 2012

Sláva je vratká, jak rozbitej stůl

Jsou úvodní slova písničky, která provázela divadelní hru Čest, sláva a bohatství, kterou v Horažďovicích v červenci nazkoušelo třináct dětí spolu s herečkou Městských divadel pražských Jitkou Smutnou a Tomášem Fejtkem. Děti od 9-13 let, které přijely ze všech koutů České republiky, zpívaly a hrály s velkým zaujetím a týden nazvaný Letní literárně-dramatický seminář je stmelil ve výbornou partu. Premiéra a derniéra zároveň se konala 28. 7. 2012 u příležitosti Jmenin města Horažďovice v sále DDM zdejšího zámku.

Nápad mít vlastní amatérský soubor mám už několik let a loni jsem se rozhodla vyzkoušet si, zdali bych dokázala napsat a zrežírovat divadelní hru. První literárně-dramatický seminář se konal v Hradci Králové, letos jsem využila nabídky vedoucí knihovny v Horažďovicích Lenky Šimonové, která nám pomohla zařídit ubytování a prostory pro zkoušení. Stejně jako loni jsem své čtenáře vyzvala prostřednictvím svých webových stránek a přihlásili se holky i kluci opravdu z různých světových stran. Přijeli z Prahy, Karlových Varů, Plzně, Litoměřic, Měčína u Klatov a samozřejmě v převaze byli ty místní horažďovické.

Použila jsem loňskou hru, kterou jsem ovšem musela pozměnit už proto, že přijelo mnohem víc holek než kluků, takže z třech princů byly náhle tři princezny… Děti, stejně tak jako loni v Hradci, mi pomáhaly tvořit repliky pro vlastní role, do kterých jsem je obsadila. S Jitkou hrály mnoho her pilujících artikulaci, hlasitost a pohyb na jevišti. Ačkoli by člověk řekl, že dnešní děti by takové hraní si na divadlo nemuselo bavit, opak byl pravdou. Děti se do práce přímo vrhaly, řehtaly se až běda a k našemu překvapení jim nevadilo zkoušet celé hodiny. Největší obavy jsme měli z poslušnosti, protože dnešní mládež je mnohem víc nevycválaná, než byla naše generace, ale opakovaně jsem se ujistila, že když se dětem jednoznačně a nesmlouvavě ukáží hranice, které nesmějí překročit, samy zkrotnou.

Režírovat děti s profesionálkou nebylo vůbec lehké. Jitka je výborná herečka a dětem na jevišti nic neodpustila. Zajímavé bylo, že to děti neodradilo, naopak se mnohem více soustředily a za týden předvedly rodičům takové představení, že se lidem v sále tajil dech. Jsem moc ráda, že se společné dílo vydařilo, nikomu se nic nestalo a děti odjížděly nadšené a opakovaně mě prosily, jestli můžou přijet zase napřesrok. Největší zadostiučinění pro nás bylo, že místní děti, které zpočátku chodily spát domů k rodičům, se velmi záhy dohodly na změně, a postupně se jedno za druhým rozhodlo, že bude nocovat s ostatními. „Připomnělo mi to práci v divadle, kdy jsme před generálkou s kolegy taky pořád spolu, doslova se vyloučíme z ostatního světa a tvoříme kompaktní celek. Divadlo je týmová práce. A jsem dojatá, že to fungovalo i zde, mezi malými neherci,“ prohlásila Jitka Smutná.

Za sebe slibuji, že pokud to bude jen trochu možné, literárně-dramatický seminář se příští rok bude v Horažďovicích konat znovu. Byli jsme výborně přijati jak publikem, tak místními. Děkujeme městské radě za lístky do aquaparku, za sál DDM, za meloun hotelu Zlatý Jelen, za zapůjčení rekvizit Tyjátru Horažďovice, i za preclíky, které nám na premiéru upekli v pekařství Rendl. Samozřejmě velký dík patří knihovně, pod jejíž záštitou se seminář konal, a její vedoucí Lence Šimonové, která byla na telefonu dnem i nocí a pomohla nám řešit drobné průšvihy, které týden s třinácti dětmi přinesl.