šim, Horažďovický obzor, 2. 6. 2006

„Píše nám Martina Drijverová“

Milá paní Šimonová,

dopisy dětí mě strašně potěšily: aby ne, když jsem se dověděla, že píšu hezké knížky a že jsem hodná, laskavá a trpělivá…

I v tom jednom případě, kdy chlapec besedu jako takovou moc nebral, se mu líbilo, že jsem „mluvila hezky“… Bojím se, abych z té chvály nezpychla! Radost mi udělalo také uznání učitelů. Ale chvála patří hlavně jim – za všechnu tu práci s dětmi! To oni musí být hodní, laskaví a trpěliví (a denně!)

Takže: dětem i kantorům za všechna hezká slova velice děkuji a všechny moc pozdravuji – zejména potenciální spisovatelku Janečkovou ze 3. B., která píše knížku o Jakubovi a Terezce. A největší dík patří samozřejmě Vám, všem pracovnicím z knihovny, bez nichž by se besedy neuskutečnily. Abych to vyjádřila citátem z jednoho dětského dopisu: „I ta knihovna se mi líbila…“.

Tak toto je reakce spisovatelky Martiny Drijverové na dopisy dětí, které jí napsaly po besedě ke knize ˇČeské pověsti pro malé děti. Dopisy malých čtenářů byly bezprostřední, upřímné a velmi roztomilé.