Rostislav Kutěj, Klatovský deník, 7. 2. 2013

Mladí lidé si mnoho knih nepůjčují

„Knihy si moc nepůjčuji, mám hodně elektronických a nějaké máme i doma,“ říká třiadvacetiletá Lucie Suchá z Horažďovicka. „Knihovna u nás má otevřeno jeden den v týdnu, dříve jsem tam chodila na internet,“ dodává Suchá. Mladých lidí, kteří stejně jako ona knihovny navštěvují jen sporadicky, je daleko více.

„Většina obecních a místních knihoven je zřizována obcemi, které mají uzavřenou Smlouvu o poskytování regionálních služeb s takzvanou pověřenou knihovnou. Takové knihovny jsou na Klatovsku tři (Klatovy, Sušice, Horažďovice). Tyto knihovny pak v rámci této služby, která je dotována Plzeňským krajem, zprostředkovávají malým knihovnám různé služby. Nejvýznamnější je určitě možnost půjčování souborů knih z výměnného fondu pověřené knihovny. Soubory sestavujeme buď my na základě požadavku knihovníka, nebo si knihovníci mohou knihy do souborů vybrat sami,“ informovala Lenka Šimonová vedoucí pověřené knihovny v Horažďovicích.

Podle statistiky, která je dostupná od roku 2011, dosahuje počet čtenářů v malých obcích asi patnácti procent jejich obyvatel. Menšinu v počtu čtenářů tvoří už několik let děti do 15 let. Počty čtenářů „táhnou“ čtenáři střední a starší generace. „Ze 180 registrovaných čtenářů je jich jen 36, kterým je 15 let a méně,“ sdělila pracovnice Městského kulturního a informačního centra v Kašperských Horách Lucie Valentová. Mladí v knihovnách hledají nejčastěji povinnou četbu. „Moc jsem do knihovny nechodila, ale blíží se maturita a potřebuji se učit. Elektronické knihy mě moc nebaví, nechci dlouho vysedávat u počítače,“ konstatovala sedmnáctiletá Monika Kubalíková z Klatovska. Děti a mládež mají raději než knihy internet. „Mladých čtenářů ubývá, máme jich sice registrovaných dost, ale rok od roku je jich méně,“ konstatovala vedoucí knihovny v Nalžovských Horách Marie Löblová.

Bezplatný internet

Knihovny v obcích poskytují i přístup na internet. „Podle knihovního zákona musí být přístup k internetu v každé knihovně. Dosud se na financování podílí ministerstvo kultury, ale od konce března si musí obce hradit internet samy. I v tomto případě se snažíme obecním knihovnám pomoci a zprostředkováváme jim kontakty na poskytovatele internetového připojení,“ dodala Miluše Lešková, která má v Městské knihovně v Horažďovicích na starost regionální služby.

Knihovny často neslouží jen jako místo k vypůjčení knih, ale i jako místní kulturní a vzdělávací centra. Konají se v nich výstavy, besedy se spisovateli a podobné akce. „Snažíme se, abychom mohli nejméně jednou ročně uspořádat zajímavou besedu,“ řekla Deníku Löblová.

„Jezdí k nám čtenáři z okolních obcí. Spolupracujeme s knihovnami v okolí. Pokud nějakou knihu nemáme v našem fondu, umíme ji čtenářům sehnat v Horažďovicích. Méně využívaný je u nás internet. Před dvěma lety se začalo připojovat více domácností, děti mají nternet ve školách a nemají už potřebu chodit na internet do knihovny. Ale připojení často využívají turisté, hlavně v letní sezóně. Jsme připojeni přes městský úřad,“ informovala Löblová.

Některé malé obce knihovny nemají. Patří mezi ně například Černíč, Čejkovy a nebo šumavská Modrava. „Jsme příliš malá obec, knihovna by nebyla využitá. Občanům je k dispozici knihovna v Srní a nebo v Sušici,“ sdělil starosta Modravy Antonín Schubert.