Děti na Klatovsku prožívaly noc v knihovnách či družinách. Připraven byl bohatý program
Je pátek po 17. hodině a já vyrážím na některé z akcí s názvem Noc s Andersenem s komisařem Vrťapkou, které se v tento den konají hned na několika místech na Klatovsku.
Klatovy
O tom, že tato akce není jen o čtení, jak by se mohlo podle názvu zdát, se přesvědčím hned v Klatovech. Děti se sešly v městské knihovně a já na ně čekám v klubu Chapadlo, kde pro ně je připraven jeden z několika úkolů. Všichni musí vyšplhat po lezecké stěně, na jejímž vrcholu je indicie do tajenky. Chlapci se do lezení vrhají s vervou, ale některé z dívek vypadají vystrašeně. Zvládnou to však na jedničku i ony.
Co dalšího je ještě během večera čeká, mi řekne pracovnice knihovny z oddělení pro děti a mládež Vendula Jiřinová. „Připravili jsme spoustu soutěží a úkolů, které děti budou muset splnit. Jde o křížovky nebo osmisměrky. Na konci najdou tajemný předmět. Poté se dozví o jeho historii. Přečteme si také pohádku od Hanse Christiana Andersena,“ uvádí Jiřinová.
Jaký tajemný předmět najdou, se nedozvím, protože děti mají uši nastražené. Těch, kteří chtějí prožít noc v knihovně, je 19. Zájem jich však mělo mnohem více, ale kapacity jsou omezené, takže musely být odmítány.
Chlapci i děvčata si lezení užívají, ale já je musím opustit. Čeká mě totiž cesta za dalším poznáváním a pojetím Noci s Andersenem, a to do horažďovické knihovny.
Horažďovice
Jelikož sem přijíždím půl hodiny před začátkem, jsem svědkem posledních příprav. „Máme pozvanou Romanu Krásnou, která přijde se svým pejskem a poví nám něco o nich. Po krátké přestávce nás čeká hlavní program, čili dobrodružná hra, kterou připravili členové sdružení Goada. Po návratu dostanou děti diplomy a pohlednici. Každý bude mít i detektivní průkazku, kam budeme na závěr hodnotit, jak se zapojily kdo byl detektiv, inspektor, komisař, vrchní komisař, policejní rada,“ informuje mě Eva Marešová z dětského oddělení knihovny.
Ti, kteří budou chtít, si mohou složit také origami pejska. Jako odměnu dostane také každý perníkového psa, kterého pro ně vyrobily ženy, které navštěvují univerzitu třetího věku.
Dobrodružnou cestu naplánovali členové sdružení Goada. „Na děti čeká pět stanovišť s tím, že na každém z nich budou muset vyřešit těžší nebo lehčí logickou hádanku. Poté dostanou jako indicii většinou fotku s dalším stanovištěm. Fotky jsou označeny čísly, jako když si připravují fotodokumentaci k případům. Projdou nádvořím, kolem kostela a skončí v mastných krámech,“ popisuje mi cestu Tomáš Honer z Goady, se kterým přijela i jeho kolegyně Hana Horníková.
Dobrodružné cesty se však nezúčastním, ne že bych se bála, ale musím pokračovat směrem do Základní školy Sušice v Lerchově ulici,
Sušice
Tam se družiny proměnily ve vílí domečky. Několik víl s čarovnými hůlkami potkám hned při svém příjezdu. Netrpělivě očekávají někoho, kdo jim začne číst pohádky. A už se konečně dočkají. Přichází totiž místostarostka Sušice Věra Marešová celá v modrém, aby jako první usedla do křesla a začala se čtením. Kolem ní se všechny děti posadí nebo lehnou a potichu poslouchají.
„Letos jsme se inspirovali Andersenovu pohádkou O Malence, takže se nám děti proměnily v luční víly a skřítky. Celý týden si vyráběly výzdobu na sebe i do družiny. Celou noc budeme plnit různé úkoly, budeme tancovat, luštit, malovat i vyrábět. Především ale číst. Po tom všem nás čeká svatební hostina v jídelně. Druhý den ráno budeme hledat andersenovský poklad. Po snídani se všichni rozejdeme domů. Zájem o akci byl, jako každý rok, velký, ale bohužel ne všechny děti sem můžeme vzít, takže vždy vybíráme podle chování za celý rok nebo podle aktivity v družině,“ vysvětluje mi jedna z organizujících vychovatelek Helena Pojarová Tesařová. A to už na chodbě vidím přešlapovat jednu z víl, která, jak mi sama přiznává, je na této akci už podruhé. „Moc se mi tady všechno líbí. Bez rodičů se tady nebojím, už je mi osm let, tak čeho bych se bála. Je hezké, jak jsme tady všichni oblečeni. Já jsem nejspíš za baletkovou princeznu. Na noc se těším,“ svěřuje se mi Anička Janečková.
Pak už ale i ona, stejně jako ostatní, usedají, poslouchají pohádky a já tiše odcházím.
DANIELA LOUDOVÁ